Ukazatele dobré praxe a příklady opatření
Na této stránce jsou blíže popsané ukazatele dobré praxe školy a příklady opatření v oblasti Kultura a prostředí, Učení a Partnerství a spolupráce. U každé z oblastí jsou uvedeny:
Ukazatele dobré praxe – popis toho, jak vypadá dobrá praxe školy v dané oblasti. Jednotlivé ukazatele mají různou váhu podle míry náročnosti jeho dosažení.
Příklady opatření, která k dosažení popsané dobré praxe mohou přispět (jedná se o ilustrativní výčet, některá opatření jsou systémovější povahy a jejich zavádění vyžaduje větší úsilí a podporu, jiná lze realizovat relativně snadno).
Kultura a prostředí
Ukazatele dobré praxe
Základní úroveň určená všem
1. Wellbeing žáků a pracovníků školy je klíčovým prvkem vize/étosu školy.
Vzdělávání (jiné formy profesního rozvoje) seznamující s významem wellbeingu pro kvalitu poskytovaného vzdělávání a vzdělávací výsledky žáků a s možnostmi podpory wellbeingu všech aktérů vzdělávání (s využitím zážitkových a kooperativních metod).
Participativní tvorba vize školy se zapojením pracovníků školy, žáků a rodičů žáků, zahrnující oblast wellbeingu a průběžná společná reflexe jejího naplňování.
Seznámení všech účastníků (pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, žáci, rodiče žáků) s možnostmi zapojení do dialogu o vizi školy a způsobech jejího naplňování.
2. Vedení školy aktivně podporuje wellbeing všech členů školní komunity.
Zavedení komplexního přístupu k podpoře wellbeingu ve školách (např. program Světové zdravotnické organizace Škola podporující zdraví).
Zajištění služeb školního psychologa a speciálního pedagoga.
Zavedení školní sociální práce (např. prostřednictvím sociálního pedagoga, školního asistenta nebo ve spolupráci s externím poskytovatelem sociálních služeb pro mládež nebo rodiny s dětmi).
Realizace ověřených programů nespecifické a všeobecné primární prevence zaměřené na klima a vzájemné vztahy.
Přizývání žáků a jejich rodičů k plánování a vyhodnocování akcí organizovaných školou.
3. Pracovníci školy a žáci projevují vstřícnost a respekt vůči individuálním odlišnostem členů školní komunity (kulturní odlišnost, zdravotní postižení apod.).
Realizace vzdělávacích aktivit zaměřených na budování respektu k odlišnostem ve společnosti a interkulturní dialog.
Vzdělávání pedagogů v oblasti mediace konfliktů.
Systematický rozvoj komunikačních dovedností pracovníků školy, sjednocení na základních prvcích komunikační strategie směrem k žákům a pracovníkům školy a její reflexe (komunikace bez poražených).
Zavedení peer mediace (vrstevnické podpory konstruktivního řešení konfliktů mezi žáky).
4. Škola s rodiči žáků průběžně komunikuje o vztahu mezi wellbeingem a vzdělávacími výsledky a o konkrétních možnostech podpory wellbenigu dětí a mladých lidí.
5. Vedení školy i všichni její zaměstnanci uznávají, že podpora wellbeingu a vzdělávání v dovednostech podporujících wellbeing je záležitostí celé školní komunity, a nikoliv pouze vybraných pracovníků.
Zaměření služeb školních poradenských pracovníků nejen na podporu konkrétních žáků nebo tříd, ale zejména na posilování kompetencí ostatních pedagogických pracovníků školy v podpoře wellbeingu a duševního zdraví žáků, pozitivního klimatu tříd a vzdělávání žáků se SVP.
6. Všichni pracovníci školy rozumí vztahu mezi vzdělávacími výsledky a wellbeingem žáků.
Vzdělávání a další formy profesního rozvoje pedagogických pracovníků zaměřené na porozumění významu wellbeingu pro učení.
7. Ve škole je uplatňován pozitivní přístup k očekávanému chování žáků. Problémy v chování žáků jsou řešeny s odpovídající pozorností, respektem a důsledností.
Zavedení systému Pozitivní podpory chování PBIS (Positive Behavior Intervention and Support).
Zavedení pravidelných třídnických hodin zaměřených na podporu pozitivního klima tříd a rozvoj socio-emočních dovedností s využitím osvědčených, výzkumně ověřených metodik a programů.
8. Wellbeing pracovníků je ve škole považován za stejně důležitý jako wellbeing žáků. Škola disponuje opatřeními k podpoře wellbeingu svých pracovníků.
Zřízení vhodně vybavených prostor pro odpočinek a relaxaci pracovníků školy.
Další opatření viz opatření v oblasti Partnerství a spolupráce.
9. Škola cíleně poskytuje příležitosti pro profesní rozvoj všech svých pedagogických pracovníků, zaměřený na rozvoj dovedností v péči o vlastní wellbeing, podporu wellbeingu žáků a podporu pozitivního klimatu tříd.
Cílená podpora pracovníků v oblasti wellbeingu a osobního růstu.
Zajištění externího suplování v době, kdy se některý z učitelů vzdělává.
10. Vedení školy umožňuje a podporuje aktivní zapojení žáků, pracovníků a rodičů do plánování a rozhodování zaměřených na zlepšování kvality vzdělávání a školního prostředí.
Realizace pravidelných anket s rodiči žáků s cílem získání jejich podnětů k rozvoji školy, vyjádření ke konkrétním návrhům plánovaných změn nebo konkrétním možnostem podpory z jejich strany (např. zajištění exkurze, vystoupení v rámci výuky apod.).
Organizace setkání s rodiči za účelem společného plánování rozvoje školy.
11. Budova školy a její vnitřní prostory jsou fyzicky přístupné. Jejich prostorové uspořádání a vybavení je uzpůsobeno tak, aby odpovídalo potřebám všech žáků a pracovníků.
Zajištění bezbariérovosti školní budovy.
Využívání přehledného označení prostor a vybavení školy (piktogramy, barevné rozlišení).
12. Venkovní a vnitřní prostory školy a virtuální učební prostředí jsou dobře udržované, vhodně vybavené a vytvářejí příjemné a bezpečné prostředí.
Zajištění pravidelného větrání a kontroly kvality vzduchu ve třídách.
Realizace aktivního dohledu nad žáky o přestávkách a při přesunech po budově školy se zaměřením na průběžné pozitivní posilování očekávaného chování.
Uspořádání prostor tříd a školy způsobem, který umožňuje snadnou orientaci a bezpečný pohyb žáků.
Uspořádání lavic ve třídě způsobem, který umožňuje snadný pohyb žáků z a do lavice a současně snadný přístup učitele k jednotlivým žákům.
13. Ve vnitřních prostorách jsou vystaveny výsledky práce žáků odrážející jejich talenty, individuální a společné úspěchy.
Výzdoba tříd nebo jiných prostor školy prezentuje výsledky činnosti všech žáků (nikoliv pouze vybraných) .
14. Vedení školy rozumí vztahu mezi fyzickou aktivitou a wellbeingem a podporuje fyzické aktivity a pohybové přestávky v prostředí školy a jejím okolí.
Vybavení tříd antistresovými pomůckami podporujícími nerušivý pohyb žáků s pravidly jejich využívání (mačkací míčky a další pomůcky do ruky, gumy na nohy židlí nebo do lavice, inteligentní plastelína aj.).
15. Venkovní a vnitřní prostory školy usnadňují sociální interakci mezi žáky, pohybové aktivity a relaxaci.
Systematické zařazování krátkých pohybových přestávek a dechových cvičení ve výuce v pravidelném čase (např. na začátku každé druhé vyučovací hodiny).
Zřízení relaxačního koutku ve třídě vybavené pomůckami pro zklidnění a relaxaci (sedací pytel, žíněnka, antistresové pomůcky do ruky apod.), zavedení pravidel jeho využívání žáky.
Vylepení plakátů představujících různé způsoby seberegulace a relaxace.
Vytvoření vhodných prostor pro spontánní pohyb a volnou hru žáků uvnitř školy (herní koutky apod.).
Zapojení žáků do péče o rostliny v budově školy a o zeleň v okolí školy.
Vytvoření vhodných prostor pro spontánní pohyb a volnou hru žáků na pozemcích školy (hřiště, dvůr, zahrada).
Realizace výuky v bezpečném přírodním prostředí v blízkosti školy.
16. Škola podporuje zdravé stravování a pravidelný pitný režim. K odměňování žáků a na školních akcích nejsou využívány nezdravé pochutiny.
Zajištění nabídky jídel a nápojů ve školní jídelně a na dalších místech ve škole, kde si je žáci a pracovníci mohou zakoupit, v souladu s tím, co se žáci o zdravém stravování učí.
Zajištění snadného přístupu k pitné vodě a cílená podpora pitného režimu žáků.
Při akcích (např. oslavy), kdy je zajišťováno občerstvení, jsou pro žáky preferovány zdravé pochutiny.
17. Škola využívá jednotnou digitální platformu na podporu personalizované výuky, komunikace a spolupráce.
Využívání platformy (ekosystému) pro jednotnou komunikaci a spolupráci umožňující jednotné zpracování všech existujících digitálních dat.
Úroveň určená žákům s potřebou zvýšené/intenzivní podpory
18. Pracovníci školy aktivně vyhledávají žáky, jejichž školní úspěšnost a wellbeing jsou ohrožené, a zajišťují jim cílenou podporu. Vedení školy věnuje pozornost identifikaci ohrožení v oblasti wellbeingu u pracovníků školy.
Zavedení celoškolního systému včasného záchytu ohrožených žáků s využitím jednotných hodnotících kritérií a pravidelné seznamování pracovníků školy s projevy ohrožení dítěte.
19. Vedení školy systematicky podporuje další vzdělávání pracovníků v identifikaci ohrožení žáků s cílem včasného záchytu a zahájení řešení jejich obtíží.
Zavedení monitoringu wellbeingu pracovníků školy s cílem identifikovat pracovníky, jejichž wellbeing je ohrožen (např. z důvodu přetížení nebo osobní krize) a potřebují podporu.
Realizace programů specifické selektivní prevence v případě výskytu šikany.
20. Fyzické prostředí školy je upraveno a vybaveno tak, aby vyhovovalo potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve škole je k dispozici např. relaxační místnost nebo klidový koutek, místnost vybavená k poskytování speciálněpedagogické péče, místnost pro setkávání s rodiči, poradenskými pracovníky a odborníky mimo školu, systémy usnadňující orientaci a pohyb, kompenzační pomůcky, digitální přístroje vybavené specializovanými aplikacemi atd.
Konkrétní vybavení se odvíjí od identifikovaných potřeb žáků a stanovených podpůrných opatření.
Zřízení vhodně vybavené místnosti školního poradenského pracoviště umožňujícího nerušenou práci s jednotlivci nebo malými skupinami žáků a poskytování konzultací pracovníkům školy a rodičům žáků.
Zřízení relaxační místnosti vybavené pomůckami pro zklidnění a relaxaci (sedací pytel, žíněnka, antistresové pomůcky do ruky,
boxovací pytel, deka, polštáře, balanční deska apod.).
21. Škola podporuje pravidelné stravování žáků, kteří si jej nemohou ze socioekonomických důvodů účastnit.
Zajištění školního stravování (obědů, případně i svačin) pro žáky ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí bez stigmatizace těchto žáků.
22. Pracovníci školní jídelny mají příležitost ke vzdělávání a průběžnou praktickou podporu v přípravě pokrmů pro žáky se specifickými potřebami v oblasti stravování.
Vzdělávání v oblasti přípravy pokrmů pro žáky s potřebou specifické diety.
Učení
Ukazatele dobré praxe
Základní úroveň určená všem
1. Ve výuce jsou využívány metody a postupy, které podporují kooperaci mezi žáky, vrstevnické hodnocení, sebehodnocení a pocit úspěchu.
Systematické využívání metod kooperativního učení.
Systematické využívání metod a postupů vrstevnického hodnocení a sebehodnocení odpovídajícího vývojové úrovní žáků.
Vedení žáků k vzájemné pozitivní zpětné vazbě k chování.
2. Učitelé uplatňují různorodé metody výuky a hodnocení umožňující diferenciaci očekávání, plnou participaci a zažití úspěchu u všech žáků.
Využívání diferencovaných cílů vzdělávání, kritérií jejich dosahování a diferencovaných úloh dle individuálních možností žáků.
Realizace diagnostiky učebních stylů, potřeb a preferencí žáků a využívání metod a učebních aktivit odpovídajících zjištěním u dané třídy/skupiny.
Využívání multisenzorického přístupu ve výuce.
Systematické využívání formativního hodnocení (průběžné poskytování formativní zpětné vazby).
Systematická podpora stanovování osobních cílů žáků a možností volby (činností, prostředí, způsobů řešení problémů apod.).
Využívání portfolií s aspiračními a rozvojovými prvky.
Systematická realizace konstruktivistické výuky (badatelsky a projektově orientovaná výuka).
Využívání metod aktivního učení.
Využívání prostředků pro hromadné reakce žáků ve výuce (hromadné odpovídání žáků na otázky např. prostřednictvím mazacích tabulek, hlasovacích systémů apod.).
Cílené vytváření příležitostí ve výuce k dosažení úspěchu pro každého žáka školy.
Oslavování dosažení stanovených cílů v oblasti učení i chování společně s žáky s využitím vhodných způsobů pro daný věk.
3. Vedení školy podporuje učitele v profesním rozvoji zaměřeném na diferenciaci a individualizaci výuky a následně v zavádění získaných informací a dovedností do praxe školy.
Systematická podpora profesního rozvoje učitelů v oblasti diferenciace a individualizace výuky vycházející z identifikovaných potřeb konkrétních pracovníků i školy jako celku.
Využívání mentoringu při zavádění nových metod a postupů do výuky/hodnocení.
Cílené vytváření příležitostí pro přenos nově získaných poznatků a dovedností v rámci pedagogického sboru.
4. Učitelé využívají příležitosti k začlenění tématu wellbeingu ve všech vyučovacích předmětech.
Systematické začleňování tématu wellbeingu do výuky většiny předmětů (zejm. prvouka, přírodověda, výchova ke zdraví, občanská nauka, základy společenských věd apod.).
Využívání metod aktivního učení a zážitku při zprostředkování wellbeingu (zdravého životního stylu).
Systematická podpora rozvoje schopností a dovedností pro digitální wellbeing (zejm. digitální gramotnost, péče o zdraví a bezpečí, informační a mediální gramotnost).
5. Ve škole jsou cíleně rozvíjeny sociální a emoční dovednosti všech žáků. Při rozvoji sociálních a emočních dovedností žáků jsou využívány výzkumně ověřené programy.
Systematické začleňování průřezového tématu osobnostně-sociální výchova do většiny předmětů.
Zavedení pravidelných třídnických hodin, ve kterých jsou cíleně zařazovány aktivity zaměřené na rozvoj socio-emočních dovedností.
Zavedení pravidelných ranních/komunitních kruhů, ve kterých jsou cíleně zařazovány aktivity zaměřené na rozvoj socio-emočních dovedností.
Využívání adaptačních programů na začátku školního roku se zaměřením na podporu respektujících vztahů a očekávaného chování.
Využívání adaptačních programů zaměřených na budování respektujících vztahů a spolupráce u kolektivů, ve kterých se změnila skladba žáků.
Využívání ověřených programů sociálně-emočního učení.
Hodnotové vzdělávání.
Vzdělávání v technikách Všímavosti (Mindfulness).
6. V případě zajišťování programů externími subjekty škola dopředu zjišťuje, zda jejich obsah odpovídá požadavkům a využívané metody jsou inkluzivní a přístupné všem žákům. Žáci jsou o jejich realizaci dostatečně informováni a jejich výstupy jsou vhodně začleňovány do výuky.
Seznámení s obsahem a metodami využívanými v externě zajišťovaných programech s cílem ověřit jejich vhodnost s ohledem na skladbu žáků a jejich potřeby a získat podněty pro následné začlenění jejich obsahu do výuky.
Začlenění vzdělávacího obsahu z programů realizovaných externími subjekty (např. poskytovateli programů primární prevence) do výuky.
7. Žáci a jejich rodiče jsou přizýváni k plánování akcí školy včetně například škol v přírodě, adaptačních pobytů apod.
Realizace anket s rodiči žáků na začátku školního roku s cílem získání jejich vyjádření k plánovaným akcím školy a možnostem zapojení z jejich strany (doprovod, zapůjčení potřebného vybavení apod.).
Organizace setkání s rodiči za účelem společného plánování rozvoje školy.
8. Škola oceňuje a odměňuje širokou škálu žákovských úspěchů, snaží se pokrýt co nejširší spektrum talentů a silných stránek žáků.
Cílené vytváření příležitostí pro uplatnění a prezentaci talentů žáků (např. organizace Dne talentů, kde má každý žák i učitel možnost prezentovat to, o co se zajímá a v čem se mu daří).
Oceňování (např. konkretizovanou pochvalou) očekávaného chování žáků (včetně těch, kteří se častěji projevují nevhodným chováním).
9. Je evidentní, že žáci zažívají radost z učení, která je spojená s pocitem úspěchu a individuálního pokroku. Žáci projevují motivaci k učení a pozitivní a odpovědný přístup ke školní práci a domácí přípravě.
K dosažení popisovaného stavu přispívají opatření uvedená u ostatních ukazatelů v této oblasti.
10. Podpora wellbeingu zahrnuje rozvoj povědomí žáků o tématu duševního zdraví a obtíží s ním spojených včetně povědomí o tom, na koho se mohou v případě potřeby obracet.
Realizace osvětových akcí zaměřených na duševní zdraví a destigmatizaci duševních onemocnění (např. Den duševního zdraví).
Nácvik vhodných technik podporujících seberegulaci a rozvoj copingových strategií (např. formou tematického projektu nebo v rámci třídnických hodin).
Realizace pravidelných šetření zaměřených na vyhledávání žáků ohrožených rozvojem obtíží v oblasti duševního zdraví.
11. Škola cíleně podporuje žáky v plánování a řízení jejich profesního směřování a při přechodu na vyšší stupně vzdělávání.
Vedení žákovského portfolia, které žáka provází při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání.
Cílená podpora rozvoje tzv. career management skills žáků.
Začlenění témat kariérového poradenství do výuky většiny předmětů.
Využívání metod aktivního učení a zážitku při zprostředkování témat kariérového poradenství ve výuce.
Zřízení pozice kariérového poradce.
Úroveň určená žákům s potřebou zvýšené/intenzivní podpory
12. Učitelé diferencují a individualizují metody výuky a hodnocení učebního pokroku pro žáky ohrožené školním neúspěchem a se speciálními vzdělávacími potřebami způsobem, který jim umožňuje zažívat pocit úspěchu.
Využívání metod a hodnocení výuky v souladu s individuálními potřebami žáků a doporučením odborných pracovišť (školských poradenských zařízení, středisek výchovné péče apod.).
Cílené vytváření příležitostí pro zažívání úspěchu u žáků s potřebou podpory.
13. Učitelé absolvují další vzdělávání se zaměřením na výzkumně ověřené podpůrné programy osvědčené v praxi a zajišťují jejich realizaci v rámci individuální a skupinové podpory žáků.
Podpora účasti pracovníků školy na vzdělávání zaměřeném na aplikaci výzkumně ověřených podpůrných programů pro žáky se zvýšenou/intenzivní potřebou podpory.
14. Škola zajišťuje poskytování specifické podpory pro žáky s potřebou zvýšené/intenzivní podpory.
Realizace pedagogické diagnostiky za účelem včasného záchytu žáků ohrožených školním neúspěchem.
Zajištění speciálně pedagogické péče umožňující individuální i skupinovou podporu zaměřenou na rozvoj oslabených schopností a dovedností žáků se zvýšenou/intenzivní potřebou podpory.
Zajištění pedagogické intervence na základě identifikovaného ohrožení školní úspěšnosti žáka, vyplývajícího z výsledků pedagogické diagnostiky.
Využívání specifických programů pro rozvoj socio-emočních dovedností u žáků s jejich deficity.
Využívání funkční analýzy chování u žáků s potřebou intenzivní podpory v oblasti chování.
15. Pracovníci školního poradenského pracoviště podporují všechny učitele a asistenty pedagoga v poskytování podpůrných opatření 1. až 5. stupně v souladu s identifikovanými potřebami žáků a doporučeními školského poradenského zařízení popř. dalších odborných pracovišť.
Společné plánování a vyhodnocování efektivity podpůrných opatření pracovníky školního poradenského pracoviště a učiteli žáků, kterým jsou poskytována.
16. Při personalizaci (individualizaci) výuky jsou vhodně využívány digitální technologie dostupné všem žákům.
Zajištění potřebného přístrojového vybavení pro žáky, kteří k němu nemají přístup.
Podpora ohrožených žáků ve vhodném využívání digitálních technologií ve vazbě na jejich wellbeing.
Partnerství a spolupráce
Ukazatele dobré praxe
Základní úroveň určená všem žákům a pracovníkům školy
1. Pracovníci školy vedou žáky osobním příkladem otevřenosti, respektu a naslouchání v interakci mezi sebou, s žáky a jejich rodiči.
Zavedení celoškolních očekávání v chování a jednotná podpora jejich naplňování (ze strany žáků i pracovníků školy).
2. Vztahy a partnerství jsou ve škole podporovány prostřednictvím širokého spektra dohodnutých formálních a neformálních prostředků.
Zřízení žákovského parlamentu nebo rady s možností ovlivňovat pojetí výuky a dění ve škole a průběžná podpora jejich fungování.
Pravidelná setkání vedení školy se zástupci žáků za účelem získání zpětné vazby a podnětů k rozvoji školy.
Cílené vytváření příležitostí pro neformální setkávání učitelů s žáky o přestávkách, ve školní jídelně (nabídka společné aktivity, společné stolování apod.).
Zavedení ranních pozdravů pracovníků školy s jednotlivými žáky (s možností volby formy pozdravu z nabídky).
Podpora neformální komunikace a spolupráce mezi žáky navzájem a mezi žáky a učiteli v on-line prostředí.
Zavedení mentorských a buddy programů pro žáky (starší žák nebo vrstevník podporuje jiného žáka nebo žáky) a jejich rodičů (tvořivé aktivity, výlety, akce na zvelebení školní zahrady, oslavy dosažených úspěchů apod.).
Organizace pravidelných celoškolních setkání.
Organizace akcí umožňujících společný zážitek a neformální komunikaci pracovníků školy, žáků a jejich rodičů (tvořivé aktivity, výlety, akce na zvelebení školní zahrady, oslavy dosažených úspěchů apod.).
Tematicky zaměřené kavárny pro rodiče (setkání s pedagogy, přizvaným odborníkem na téma, které rodiče zajímá).
Tripartitní schůzky učitele, žáka a rodičů.
Využívání odbornosti a zkušeností rodičů ve výuce (představení profese, určité dovednosti apod.).
Vydávání pravidelných newsletterů nebo školního časopisu.
3. Vedení školy podporuje spolupráci učitelů při plánování, realizaci a evaluaci výuky.
Vedení školy podporuje spolupráci učitelů při plánování, realizaci a vyhodnocování výuky.
Zavedení mentoringu a intervizních setkání.
Tandemová výuka.
Realizace společných projektů pedagogy vyučujících různé předměty.
Zavedení pravidelných setkání pedagogických pracovníků (učitelů, asistentů pedagoga) vyučujících stejné skupiny žáků ke společnému slaďování přístupů, plánování, řešení problémů apod.
Realizace vzájemných hospitací.
Vytvoření společného virtuálního prostředí pro sdílení inspirativních materiálů a námětů pro práci s žáky a evaluaci výuky.
4. Vedení školy podporuje zřízení rady rodičů a spolupracuje s ní.
Zřízení rodičovské rady a společné nastavení vzájemné spolupráce.
5. Vedení školy uznává důležitost wellbeingu pracovníků školy a podporuje ho širokou škálou opatření včetně konkrétních projevů uznání jejich práce a přínosu pro školní komunitu.
Zajištění pravidelné supervize.
Vedení pedagogického portfolia.
Vytvoření pravidelného prostoru pro neformální setkávání a sdílení pracovníků školy.
Nabídka podpory wellbeingu pracovníků škol ze strany školního poradenského pracoviště (relaxace, individuální konzultace).
Oceňování práce a zejména zvýšeného pracovního nasazení pracovníků formou podporující wellbeing (např. poukaz na masáž, zajištěním teambuildingového pobytu s možností využití wellness služeb).
6. Vedení školy zajišťuje podpůrné mechanismy pro podporu wellbeingu pracovníků školy a zprostředkovává jim informace o dostupných službách v této oblasti.
Cílená podpora vzdělávání pracovníků v oblasti wellbeingu a osobního růstu.
Zavedení monitoringu wellbeingu pracovníků školy s cílem identifikovat pracovníky, jejichž wellbeing je ohrožen (např. z důvodu přetížení nebo osobní krize) a potřebují podporu.
Zveřejnění a průběžná aktualizace kontaktů na služby v oblasti wellbeingu a duševního zdraví.
7. Škola navazuje kontakt s pedagogickými lídry a školami, které jsou nositeli dobré praxe a zapojuje se do jejího sdílení.
Zapojení učitelů do sítí spolupracujících učitelů a dalších forem kolegiální podpory a sdílení dobré praxe vně školy.
Podpora setkávání pracovníků školy s pracovníky škol s inspirativní praxí (exkurze, tematická setkání apod.).
8. Ve škole je podporováno zapojování do profesních sítí ředitelů, učitelů a dalších pedagogických pracovníků (např. asistentů pedagoga aj.).
Cílená podpora zapojení pedagogických pracovníků školy do existujících profesních sítí (sdružení, asociací, platforem).
9. Škola buduje a udržuje spolupráci s relevantními partnery vně školy (zřizovatel, poskytovatelé DVPP a metodického vedení, neziskové organizace zaměřené na vzdělávání aj.).
Zjišťování a pravidelná aktualizace sítě kontaktů na další aktéry ve vzdělávání (neziskové organizace, školská zařízení, příspěvkové organizace krajů a měst apod.).
Iniciace pravidelných setkání (např. jedenkrát za čtvrtletí nebo pololetí) s lokálními poskytovateli služeb pro děti a mládež a organizacemi působícími ve vzdělávání na lokální úrovni.
Podpora zapojování do akcí pořádaných pro pedagogické pracovníky za účelem výměny informací a sdílení zkušeností (kavárny pro učitele, asistenty pedagoga; tematická setkání organizovaná školským poradenským zařízením, mezioborové kazuistické semináře v území apod.).
Úroveň určená žákům s potřebou zvýšené/intenzivní podpory
10. Ve škole je zaveden mentoring a kolegiální podpora, zkušenější učitelé poskytují podporu nově příchozím a začínajícím učitelům.
Zavedení pozice uvádějících pedagogických pracovníků s konkrétně vymezenou náplní činnosti a systémem ohodnocení.
Systematické využívání podpory nových pracovníků uvádějícími pracovníky (učiteli, asistenty pedagoga aj.).
11. Vedení školy systematicky podporuje spolupráci učitelů a asistentů pedagoga.
Vytvoření podmínek (časových, prostorových) pro pravidelná setkání učitelů a asistentů pedagoga za účelem plánování a vyhodnocování poskytované podpory žákovi/žákům s potřebou podpory.
Organizace pravidelných setkání učitelů a asistentů pedagoga školním poradenským pracovištěm zaměřených na podporu jejich spolupráce při poskytování podpůrných opatření žákům.
12. Vedení školy poskytuje pracovníkům individualizovanou podporu v době zvýšené zátěže nebo osobní krize včetně poskytnutí informací o dostupných podpůrných službách.
Zprostředkování odborné pomoci (např.psychosociální) pracovníkům, jejichž wellbeing je ohrožen.
Dočasné snížení zátěže kladené na pracovníka školy v době osobní krize.
13. Ve škole je zavedena vrstevnická podpora.
Zavedení mentorských a buddy programů pro žáky (starší žák nebo vrstevník pod vedením dospělého podporuje jiného žáka nebo žáky se zvýšenou potřebou podpory).
14. Žákům s obtížemi v sociální interakci je poskytována specifická podpora spočívající v podpoře navazování přátelských vztahů s vrstevníky nebo s pracovníky školy.
Poskytování podpory konkrétním dospělým žákovi s obtížemi v sociální interakci (zajištění pravidelného sociálního kontaktu s žákem – povídání, společná hra, podpora zapojení do interakce s vrstevníky o přestávkách apod.).
Poskytování podpory konkrétním dospělým žákovi s obtížemi v sociální interakci při komunikaci s dalšími pracovníky školy.
15. Žáci a jejich rodiče jsou přizýváni k řešení problémů a rozhodování ohledně jejich individuálních potřeb a intervencí, které jsou jim ve vztahu k jejich potřebám nabízeny.
Společné plánování a vyhodnocování podpory poskytované žákům se zvýšenou/intenzivní potřebou podpory s jejich rodiči.
Zajištění tlumočení při setkávání s rodiči s odlišným mateřským jazykem.
16. Žáci mají v rámci školy přístup k individuální nebo skupinové podpoře zaměřené na podporu jejich osobního, sociálního, vzdělávacího a kariérového rozvoje a v situacích osobní krize.
Zřízení plně organizovaného školního poradenského pracoviště.
Zřízení pozice kariérového poradce.
17. Škola spolupracuje se školami na nižším a vyšším stupni vzdělávání v souvislosti s přechodem žáků mezi stupni vzdělávání s cílem maximálně podpořit jejich adaptaci a vzdělávací úspěch v nové škole.
Společné projekty škol různých stupňů (MŠ–ZŠ, ZŠ–SŠ, SŠ–VOŠ/VŠ) zacílené na podporu úspěšných přechodů žáků mezi stupni vzdělávání (pravidelné návštěvy, společné programy, projektové dny apod.).
18. Škola buduje a udržuje spolupráci s poskytovateli služeb a dalšími aktéry v podpoře ohrožených žáků.
Organizace (účast na) pravidelných mezioborových setkáních se zástupci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, městské a/ nebo státní policie za účelem nastavení a udržování funkční spolupráce v podpoře ohrožených dětí a mládeže.
Aktivní účast na případových konferencích koordinovaných orgánem sociálně-právní ochrany dětí a zapojení do tvorby a realizace individuálního plánu ochrany dítěte.