Odbornou konferencí v úterý 20. 2. skončil letošní Týden pro wellbeing ve škole. Zapojily se do něj desítky organizací a škol napříč Českem

Téměř 80 organizací a desítky škol napříč Českem se zapojily do Týdne pro wellbeing ve škole, který zakončila odborná Konference pro wellbeing ve škole. V pražském Centru současného umění DOX se při této příležitosti setkalo téměř 200 účastnic a účastníků, z velké části vyučujících. Většina se alespoň symbolicky oblékla do fialové, barvy duševního zdraví, která provázela Týden pro wellbeing ve škole od začátku až do konce. Iniciátorem Týdne pro wellbeing ve škole a organizátorem Konference bylo Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Záměrem Týdne pro wellbeing ve škole bylo spojit síly těch, kterým záleží na duševním zdraví a kvalitě vzdělávání dětí a mladých lidí. Společně pak v týdnu od 13. do 20. února zapojené organizace, školy, instituce i jednotlivci zorganizovali desítky aktivit, workshopů, seminářů a vzdělávacích kampaní, kterými upozornili na to, že wellbeing není “něco navíc”, ale nutná podmínka pro prevenci duševního onemocnění i pro efektivní vzdělávání u dětí a mladých lidí.

Aktivity Týdne pro wellbeing ve škole za Partnerství pro vzdělávání 2030+ odstartoval webinář Podpora wellbeingu ve škole, který představil systémový přístup k wellbeingu, jak s ním zachází pracovní skupina Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+. “Podle naší zjednodušené definice wellbeing je, když se ráno těším. Když se těším na nový den, ne protože bude pohodový a bez stresu, protože to často nejde, ale protože věřím, že ho zvládnu. Nevstávám se strachem, co mě ten den čeká,” uvedla webinář Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing a předsedkyně neziskové organizace Society For All (SOFA). Systémovou podporu wellbeingu ve vzdělávání rozdělila do dvou oblastí: první je vytvoření základních podmínek pro to, aby studující i vyučující mohli ve škole pracovat naplno, což znamená zejména vytváření pozitivního klimatu třídy i celé školy a péče o vztahy. Další komponentou podpory wellbeingu je pak systematický rozvoj znalostí, dovedností, postojů a kompetencí žákyň a žáků, které jim budou po celý život pomáhat o wellbeing pečovat.

 

“V Partnerství zastáváme názor, že je důležité aby škola tomuto tématu vyčlenila časoprostor konkrétního předmětu nebo třídnických hodin, kdy by žákyně a žáci měli příležitost učit se s pomocí zážitkové pedagogiky například zvládat stres nebo řešit problémy v komunikaci,” uvedla během webináře Lenka Felcmanová.

 

Program aktivit otevřených pro veřejnost i nabídka metodik pro školy, které se rozhodly do Týdne pro wellbeing ve škole zapojit, byl velmi pestrý. Každá z organizací, která se na něm podílela, vidí problematiku wellbeingu z trochu jiného úhlu pohledu. Zeptali jsme se jich, proč je podle nich důležité wellbeing ve škole podporovat. Jejich odpovědi najdete ZDE.

 

“Na prvním místě jsou vždy lidé a přála bych si, aby každý týden ve škole byl týdnem pro wellbeing. Protože to souvisí s tématem lidské důstojnosti,” zhodnotila společné úsilí všech zapojených organizací i jednotlivců při zahájení závěrečné konference Silvie Pýchová, programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+.

 

Kdo je v pohodě, lépe se učí. Kdo je v pohodě, lépe učí.

Konference v DOX přidala další úhel pohledu. Zaměřila se především na téma, které v diskuzích o wellbeingu zůstává na rozdíl od wellbeingu dětí a mladých lidí nezaslouženě stranou, a to na wellbeing vyučujících. Jak upozornil ve své přednášce Josef Basl, vedoucí oddělení mezinárodních šetření České školní inspekce, wellbeing učitele má přímý dopad na vzdělávací výsledky žáků a žákyň, ať už se jedná o kvalitu vztahů, které s nimi navazuje, jeho profesní sebedůvěru nebo důvěru v úspěch jeho žáků a studentů. “Mezinárodní šetření se wellbeingu systematicky věnují od 90. let a za Českou školní inspekci jsme rádi, že se tato témata v posledních letech daří otevírat. Zažili jsme, že byl wellbeing brán jako něco ne úplně podstatného, a jsme rádi za to, že sílí vnímání jeho významu,” řekl Josef Basl. Zároveň na základě statistických údajů z mezinárodních šetření i českých výzkumů ukázal, že před sebou má české školství v tomto ohledu ještě dlouhou cestu.

 

Expertka na duševní zdraví ve školách z Marylandské univerzity v USA

Zahraniční hostkou konference byla Sharon Ann Hoover, profesorka Lékařské fakulty Marylandské univerzity a ředitelka Národního centra pro podporu duševního zdraví na školách a Centra pro bezpečné a podporující školy. Na začátku svého příspěvku zdůraznila, že stejně jako v České republice i v USA patří učitelská profese mezi ty, které jsou spojeny s největším stresem.

“Jen 8 % respondentů odpovědělo na otázku, jak často jsou v zaměstnání ve stresu, nikdy nebo skoro nikdy. Jenže téměř čtvrtina učitelů se cítí ve stresu stále a dalších téměř 40 % často nebo pravidelně,” ocitovala Sharon Anne Hoover výsledky výzkumu z doby před covidovou pandemií.

Zdůraznila zároveň, že wellbeing učitelů a ředitelů škol se po covidové zkušenosti ještě dále zhoršil. Ve své přednášce se věnovala systematickému přístupu k osobnímu wellbeingu (co může pro sebe udělat vyučující sám, sama) i wellbeingu organizace (co pro něj, ni může udělat škola).

Prezentaci profesorky Sharon Ann Hoover si můžete prohlédnout ZDE.

 

Panelové diskuze a workhopy zaměřené na vzdělavatele

Součástí konferenčního programu byly také panelové diskuse, jejichž účastnice a účastníci osvítili téma wellbeingu z různých úhlů pohledu. První z panelů byl věnován wellbeingu studujících – zastoupení v něm měli zástupkyně a zástupci různých skupin aktérek a aktérů, kterých se téma dotýká – od učitelek, učitelů a ředitelek a ředitelů, přes pracovnice a pracovníky školských poradenských zařízení po zástupkyni Unie rodičů a ty, o které jde především – děti a mladé lidi.

“Potřebovali bychom vědět, že budeme vyslyšeni v důležitých otázkách. Ne v dialogu, kde si nás poslechnou, ale který nikam nepovede, ale kde budeme opravdu vyslyšeni,” řekla během panelové diskuse Zita Krotká, delegátka České rady dětí a mládeže, studentka gymnázia v Jihlavě.

Diskusní panel věnovaný wellbeingu vyučujících vyzdvihl mimo jiné téma začínajících učitelek a učitelů a jejich podpory.

Interaktivní část Konference pro wellbeing ve škole zařídila řada workshopů orientovaných na pedagogickou praxi, které pro účastnice a účastníky konference připravily organizace zapojené do Týdne pro wellbeing ve škole. Patřil mezi ně například workshop věnovaný vedení třídnických hodin (Nevypusť duši), digitálnímu wellbeingu (Replug me) nebo genderové identitě ve škole (Jules a Jim). Jejich úplný přehled je k dispozici ZDE.

 

Celou tiskovou zprávu si můžete stáhnout ZDE.

 

Navrh bez nazvu 30 - Odbornou konferencí v úterý 20. 2. skončil letošní Týden pro wellbeing ve škole. Zapojily se do něj desítky organizací a škol napříč Českem - wellbeingveskole.cz

 

 

Rozcestník

Přidejte se k nám

Podobné články