V posledních letech si stále častěji uvědomujeme, jak zásadně digitální technologie proměnily život dětí, studujících i dospělých. Ve školách, doma i v každodenním kontaktu s mladými lidmi vidíme, jak hluboce technologie ovlivňují jejich učení, vztahy, spánek, soustředění i vnímání sebe sama. Dotýkají se těch, kteří a které teprve hledají své místo ve světě, a současně všech, kdo je na této cestě provázejí. Vnímáme, že se mění pravidla hry. A že potřebujeme společně hledat způsob, jak v digitálním prostředí žít dobře, zdravě a bezpečně.
Výzkumy napříč Českem i Evropou potvrzují, že dopad digitálního prostředí na wellbeing dětí a mladých lidí není možné přehlížet. Podle analýzy České školní inspekce z roku 2024 narůstá podíl těch, kteří pociťují stres, únavu a duševní nepohodu v důsledku nepřiměřeného využívání digitálních zařízení. VÍCE ZDE
Z výzkumu Anreva Solution v Ústeckém kraji (2024) vyplývá, že více než 24 procent žáků a žákyň ve věku 13 až 15 let zažívá potíže se spánkem, úzkostí nebo psychosomatickými projevy spojenými s používáním digitálních technologií. VÍCE ZDE
Evropské výzkumy dlouhodobě ukazují, že digitální prostředí může zvyšovat nerovnosti, ztěžovat soustředění a narušovat mezilidské vztahy. Obzvlášť tam, kde chybí podpora, dovednosti nebo bezpečné rámce. VÍCE ZDE
Aby bylo možné na tyto výzvy účinně reagovat, vznikla ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+ odborná pracovní skupina zaměřená na digitální wellbeing. Jejím členstvem jsou zástupkyně a zástupci akademických institucí, škol, neziskových organizací i státní správy, mimo jiné z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, České školní inspekce, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo Jednoty školských informatiků.
Skupina propojuje různé obory, od pedagogiky a psychologie přes adiktologii až po digitální vzdělávání, a vytváří společný jazyk i rámec pro podporu zdravého vztahu dětí a mladých lidí k technologiím. Vychází přitom jak ze zkušeností ze školního prostředí, tak z nejnovějších výzkumů i evropských strategických dokumentů. Cílem této spolupráce není jen pojmenovat problém, ale nabídnout konkrétní oporu a praktická řešení.
Prvním společným výstupem je právě nově přijatá definice digitálního wellbeingu, která se stává výchozím bodem pro další metodickou, vzdělávací i systémovou podporu.
Digitální wellbeing je stav, ve kterém rozpoznáváme přínosy a rizika našeho vlastního způsobu užívání digitálních technologií v aktuálních podmínkách. Na základě toho digitální technologie zapojujeme do svého života způsobem podporujícím naše celkové zdraví, osobnostní rozvoj a odpovědnost vůči sobě, svému okolí a světu.
Infografiku k definici stáhnete ZDE.
Tiskovou zprávu ke vzniku definice si přečtěte ZDE.
Tato definice zohledňuje pět klíčových oblastí wellbeingu: fyzickou (například vztah k pohybu, spánku a zdravému životnímu stylu), kognitivní (práce s informacemi a soustředění), emocionální (regulace emocí, odolnost, sebepojetí), sociální (kvalita vztahů, respektující komunikace) a duchovní (hodnoty, smysl, hledání orientace ve světě).
Na definici nyní navazují další kroky. Pracovní skupina připravuje sadu konkrétních doporučení a opatření, která budou využitelná jak pro školy, tak pro rodiny. Vznikají metodické materiály, online kurzy, podcasty a vizuální nástroje, které mají podpořit zavádění digitální pohody do každodenní vzdělávací praxe. Připravuje se rovněž komunikační podpora, jejímž cílem je pomoci dospělým nalézat vlastní roli v digitálně zprostředkovaném světě dětí a mladých lidí.
Výstupy postupně sledujte na webu NPI (https://digitalizace.rvp.cz), na stránkách wellbeingveskole.cz a také na sociálních sítích FB: wellbeing ve škole IG: @wellbeing_ve_skole
